Pivovar se nachází v rodinném domku v obci Sazovice ležící asi 3 km od Zlína. S ohledem na blízkost Zlína a jeho dříve těsné spojení s obuvnickým průmyslem, zde také zvolili název piva.
Od začátku tu byli rozhodnuti soustředit se pouze na vaření ze základních surovin a neexperimentovat s koncentráty nebo sladovými výtažky.
Pivovar vznikl na přelomu let 2007-2008. Pohnutkou k vaření piva byla záliba v produktech minipivovarů a jejich nedostupnost v okolí Zlína.
První ještě hrncová várka byla uvařena 12. ledna 2008. Přestože uvařená tekutina měla s dobrým pivem pramálo společného, vypila se dříve než se stihla pořádně uležet, což bylo samozřejmě povzbuzením do další práce a investic.
Během následujícího roku se postupně vylepšovalo technologické zařízení a upravovala receptura. Abychom se o vaření piva dozvěděli co nejvíce, sbírali jsme informace u odborníků, navštívili kurz vaření piva, sehnali a prostudovali veškerou dostupnou literaturu. Nejoblíbenější součástí sběru informací byly také pravidelné návštěvy pivovarů, minipivovarů, ochutnávka jejich produktů a obhlížení nainstalovaných zařízení.
Pivovar na počátku roku 2010 ještě fungoval na nekomerční bázi, v zákonem stanoveném limitu pro domácí vaření piva.
Na jaře roku 2009 zde zahájili jednání s úřady s úmyslem přejít s homebrewingu na malý, ale oficiální pivovar.
V létě 2009 byla vyhotovena autorizovaným projektantem projektová dokumentace a předložena dotčeným orgánům
veřejné správy. Samotná stavba, po schválení dokumentace, probíhala v podzimních měsících. Stavbu úspěšně
zakončili 10. prosince 2009 kolaudační prohlídkou. Změna se týkala nejen umístění pivovaru, přestěhoval
se ze sklepních prostor do 1.NP, ale i samotné varny, která byla konstrukčně úplně jiná a objem se zvětšil
na 100 l. Dále byla nově vybudována spilka a ležácký sklep. V okamžiku získání kolaudačního souhlasu, bylo
učiněno podání k Celnímu úřadu, který v únoru 2010 řešil naši žádost o provozovaní daňového skladu.
V březnu 2010 v Sazovicích získali povolení Celního úřadu a pivovar se tak stal oficiálním. Veřejné představení piva proběhlo 15. května 2010 v hospůdce U Pecivála u vlakovém nádraží v Otrokovicích.
Jediný pivovar v okolí Zlína fungoval v létě 2010 ve vesničce Sazovice. Kdo by ale hledal tradiční pivovarský komín, byl by zklamaný. Malý pivovárek Zlínský švec totiž fungoval v přízemí rodinného domku. Staral se o něj Martin Velísek se svými společníky. „Ve Zlíně a okolí nebyl žádný pivovar, kam bychom mohli chodit. Tak jsem se rozhodl, že si začnu dělat pivo sám,“ vzpomínal zakladatel minipivovárku. O výrobě piva přečetl spoustu knih, prošel i kurzy vaření piva. „První várku jsme udělali v lednu roku 2008 u nás ve sklepě. A pak jsme začali vařit pivo pravidelně, ale zatím jen pro sebe, rodinu a přátele,“ řekl Velísek. Pověst sazovického domácího piva se brzy rozkřikla a zájemců přibývalo. „Abychom ho mohli prodávat, začali jsme loni vyřizovat potřebná povolení a rozšiřovat zázemí pro výrobu. Máme novou varnu, spilku na kvašení a ležácký sklep. Na jaře jsme mohli rozjet výrobu,“ dodal
Velísek.
Zájem byl velký. „Objednávky přijímáme na měsíc dopředu, víc dělat nemůžeme,“ krčil rameny šéf minipivovaru. Ve větší výrobě mu bránily limit, který dostal od celní správy. A také to, že on i jeho společníci stále mají svá zaměstnání a pivo dělají, až když přijdou odpoledne z práce nebo o víkendech. Velísek přiznal, že ho zájem lidí o Zlínského ševce překvapil. „Je to zřejmě tím, že jsme na Zlínsku jediní a nemáme konkurenci. Všude jinde v republice malé pivovary rostou jako houby po dešti, ale tady nic. Přitom lidé mají o takové pivo stále větší zájem. Začali dávat přednost kvalitě, i když za ni zaplatí víc,“ podotkl Velísek. V jeho podniku vznikaly v roce 2010 čtyři druhy piva. Výčepní desítka, světlý a polotmavý ležák a čtrnáctistupňové pivo. „Všechny nepasterované a nefiltrované, plné vitaminů,“ zdůraznil Velísek.
V obchodech jeho pivo k dostání nebylo. Pravidelně ho točili jen o víkendech v restauraci u sazovického koupaliště.
Pivovar Zlínský švec na velikonoce 2011 žádné speciální pivo nepřipravil, naopak zůstal věrný své dosavadní nabídce. „Stěží stíháme distribuovat své aktuální značky,“ poukázal v dubnu 2011 sládek a spolumajitel Martin Velísek. „V březnu jsme navíc museli provoz zásadně přestavovat, a velikonoční speciál by tak ani nestačil uzrát,“ uzavřel Velísek.
V restauraci Na Koupališti se v březnu 2011 čepovalo Sazovské výčepní 10° a světlý ležák Javorník 11°.
V lednu 2012 se technologie minipivovaru se přestěhovala ze Sazovic do areálu bývalého pivovaru ve Zlíně-Malenovicích.
Pivovar byl přestěhován (dosud: Sazovice č.27, 763 01 Mysločovice) na adresu: Švermova 101 Zlín-Malenovice (do prostor bývalého šternberského pivovaru, u malenovického hradu). Pivo již začali vařit v polovině února 2012, první desítka byla k ochutnání od 3. 3. v Zelenáčově šopě ve Zlíně, ve vinárně U Sousedů v Loukách a v hospodě U Tetoura v Malenovicích naproti pivovaru.
V polovině dubna2012 ve Zlíně v hospůdce Zelenáčova Šopa na čepu 10° Zlínský Švec a 11° Zlínský Švec polotmavý.
V červnu 2012 ve Zlíně – Malenovicích v hospůdce U Tetoura na čepu Zlínský švec 11° polotmavé (23 Kč ) a Zlínský švec světlá 10° (22 Kč ).
„Základní surovinou pro výrobu piva je slad, který si sami vozíme ze Záhlinic na Kroměřížsku. Musí být už sešrotovaný. Jakmile přijde sládek a nasype jej do varny. Jedna várka představuje pět set litrů," popisoval začátek procesu výroby piva Petr Fiala.
Ten se podílel na výrobě piva oblíbeného především mezi obyvateli okresu Zlín. Nese název Zlínský švec a jeho domovským pivovarem je ten ve zlínské místní části Malenovice.
Světlo světa tam spatřují piva světlé výčepní, polotmavý ležák, světlý ležák a světlý speciál.
„Do vody o teplotě 31 °C nasypeme stanovené množství sladu, který se pak postupně zahřívá na určité teploty. Tento úkon se nazývá vystírka. Vzniklý roztok se přidáním vody o teplotě 80 °C zahřeje na 52 °C nazývá se to zapářka. Následuje štěpení škrobu sladovými enzymy," líčil zrod piva malenovický podsládek Mirek Kráčala. Do scezené sladiny pak přidávají chmel a vše se opět půl druhé hodiny vaří. Během toho dochází ke sterilizaci sladiny a převodu hořkých látek z chmele. Chybí už jen přidat pivovarské kvasnice. „Prokvašenou tekutinu přečerpáme do ležáckých tanků, kde leží pod tlakem ve vychlazené místnosti. Až je vše dokvašeno, je z toho konečně pivo," řekl podsládek.
Délka kvašení závisí na druhu piva. „Desítka kvasí přibližně týden, pod tlakem pak leží čtrnáct dnů. U ležáku je proces ještě delší. Světlý speciál leží minimálně padesát dnů," vysvětloval Kráčala.
Z jedné várky vyrobila trojice zaměstnanců malenovického pivovaru pět set litrů Zlínského ševce. Za měsíc pak sto hektolitrů. Chmelový mok stáčejí a prodávají v pet lahvích, čepují jej také do sudů.
„Na pivo mám chuť vždycky. Když přijdu domů, vypiji třeba i tři. Práce v pivovaru je v pohodě, od piva mě určitě neodrazuje," řekl podsládek Kráčala. Svou nejoblíbenější značku prý ale nemá. V Malenovicích Zlínského ševce vyrábějí od ledna 2012, a to v prostorách někdejšího malého městského pivovaru. Historie toho novodobého však sahala do roku 2008. „V Sazovicích fungoval oficiální pivovar v části rodinného domu a založen byl současným sládkem Martinem Velískem. V roce 2010 začali prodávat pivo. Prostory už ale byly nedostačující, proto jej přestěhovali sem," uzavřel Fiala. (zdroj: zlinsky.denik.cz)
Od listopadu 2012 v Zelenáčově šopě (Dlouhá 111, Zlín, www.sopa.cz) pravidelně na čepu 3 druhy piva Zlínský švec 10° sv, 11° ptm, 12° sv. Příležitostně pak Pšeničný ležák 12°. Od 17. 12. 2012 byl v prodeji Vánoční Speciál 14°.
Pivovarská prodejna v říjnu 2012 otevřena každý pátek v době 14,00 – 17,00 hod. přímo v prostorách pivovaru.
Zlínský švec - nefiltrovaný světlý ležák 11° se stal vítězem soutěže Perla Zlínska 2013 v kategorii: "Nápoje - alkoholické a nealkoholické".
Od 5. 4.2013 se změnla otvírací doba Pivovarské prodejny. Nově byla otevřena každý pátek od 12,00 do 17,30 hod.
Pivovar Malenovice
[ 
dříve těsné spojení s obuvnickým průmyslem, zde také zvolili název piva.
Od začátku tu byli rozhodnuti soustředit se pouze na vaření ze základních surovin a neexperimentovat s koncentráty nebo sladovými výtažky.
Pivovar vznikl na přelomu let 2007-2008. Pohnutkou k vaření piva byla záliba v produktech minipivovarů a jejich nedostupnost v okolí Zlína.
První ještě hrncová várka byla uvařena 12. ledna 2008. Přestože uvařená tekutina měla s dobrým pivem pramálo společného, vypila se dříve než se stihla pořádně uležet, což bylo samozřejmě povzbuzením do další práce a investic.
Během následujícího roku se postupně vylepšovalo technologické zařízení a upravovala receptura. Abychom se o vaření piva dozvěděli co nejvíce, sbírali jsme informace u odborníků, navštívili kurz vaření piva, sehnali a prostudovali veškerou dostupnou literaturu. Nejoblíbenější součástí sběru informací byly také pravidelné návštěvy pivovarů, minipivovarů, ochutnávka jejich produktů a obhlížení nainstalovaných zařízení.
Pivovar na počátku roku 2010 ještě fungoval na nekomerční bázi, v zákonem stanoveném limitu pro domácí vaření piva.
Na jaře roku 2009 zde zahájili jednání s úřady s úmyslem přejít s homebrewingu na malý, ale oficiální pivovar.
V létě 2009 byla vyhotovena autorizovaným projektantem projektová dokumentace a předložena dotčeným orgánům
veřejné správy. Samotná stavba, po schválení dokumentace, probíhala v podzimních měsících. Stavbu úspěšně
zakončili 10. prosince 2009 kolaudační prohlídkou. Změna se týkala nejen umístění pivovaru, přestěhoval
se ze sklepních prostor do 1.NP, ale i samotné varny, která byla konstrukčně úplně jiná a objem se zvětšil
na 100 l. Dále byla nově vybudována spilka a ležácký sklep. V okamžiku získání kolaudačního souhlasu, bylo
učiněno podání k Celnímu úřadu, který v únoru 2010 řešil naši žádost o provozovaní daňového skladu. 
Velísek.
Zájem byl velký. „Objednávky přijímáme na měsíc dopředu, víc dělat nemůžeme,“ krčil rameny šéf minipivovaru. Ve větší výrobě mu bránily limit, který dostal od celní správy. A také to, že on i jeho společníci stále mají svá zaměstnání a pivo dělají, až když přijdou odpoledne z práce nebo o víkendech. Velísek přiznal, že ho zájem lidí o Zlínského ševce překvapil. „Je to zřejmě tím, že jsme na Zlínsku jediní a nemáme konkurenci. Všude jinde v republice malé pivovary rostou jako houby po dešti, ale tady nic. Přitom lidé mají o takové pivo stále větší zájem. Začali dávat přednost kvalitě, i když za ni zaplatí víc,“ podotkl Velísek. V jeho podniku vznikaly v roce 2010 čtyři druhy piva. Výčepní desítka, světlý a polotmavý ležák a čtrnáctistupňové pivo. „Všechny nepasterované a nefiltrované, plné vitaminů,“ zdůraznil Velísek.
V obchodech jeho pivo k dostání nebylo. Pravidelně ho točili jen o víkendech v restauraci u sazovického koupaliště.