Vyráběno od podzimu 2002. Pivo má harmonicky sladěnou praženost s jemnou karamelovou nasládlostí a to celé až sametově
hebké na jazyku.
Provoz měl být
zahájen v roce 2001, březnu 2001 však ještě nevyráběl. Od
května 2001 vařil sedmasedmdesátiletý Adolf
Zeman v zchátralém pivovaru v Medlešicích na Pardubicku podle
staré rodinné receptury dvanáctistupňový ležák. Byl
zároveň sládkem, ředitelem i jediným dělníkem pivovaru,
který zdědil v restituci po rodičích. Absolvent pražské
vyšší pivovarnické školy a nynější americký penzista
vařil pivo celý život a na různých kontinentech. Založil
možná nejsevernější pivovar světa na Aljašce, působil v
pivovarech v Mnichově a Teheránu, odkud se v padesátých
letech dostal do Argentiny a poté do USA. Na stará kolena se
rozhodl postavit tuzemským pivovarnickým gigantům a prosadit
se se svým pivem na českém trhu. Pivovar vlastnila rodina
Zemanů od roku 1921, ale pivo se v Medlešicích vařilo již od
roku 1673. Adolf Zeman chtěl nyní navázat na rodinnou tradici,
nakupoval slad, chmel a kvasnice, aby ušetřil, sám si vyráběl
některá zařízení. "V Chrudimi jsem si svařoval trubky,
kterými jsem propojil varné zařízení. Zatím jsem navařil
dvě várky piva a rozvezl jsem ho některým restauracím na
ochutnání. Věřím, že o něj bude zájem," mínil v srpnu
2001. Obavy o budoucí odbyt však pivovarník přece
jen měl. "Konkurence je v ČR obrovská. Nemůžeme dodávat
do restaurací ubrusy, sklenice nebo slunečníky jako velké
pivovary. Snažíme se jim ale konkurovat především kvalitou a
také cenou," řekl Adolf Zeman. Nebyl si jist ani tím, jak
čeští pivaři přijmou jeho zakalené pivo. "Naše pivo
není filtrované, čímž ale dostává mnohem plnější
chuť," tvrdil. Celkem má medlešická várna kapacitu asi
10 hl. "Kdyby byl odbyt, mohu časem vařit až 40 hl piva
týdně," řekl. V létě 2001 ale nebyl čilý důchodce na
práci v pivovaře sám. V rodině Zemanů není totiž Adolf
Zeman jediným pivovarníkem. Jeho bratr Vladislav, který
vlastnil malý pivovar v městečku El Chaltén v Argentině, za
ním zavítal do Čech. "V Čechách je zakládání
minipivovaru větším a složitějším problémem než jinde ve
světě. Například malé pivovary v Argentině mají velkou
výhodu, neplatí totiž téměř žádné daně. Přestože je
ale jejich pivo víc než desetkrát dražší než pivo z
velkých pivovarů, a v Argentině je výrazně nižší
spotřeba piva, prosperují. Žijí totiž více méně z
cestovního ruchu," vysvětlil Vladislav Zeman. Evropským a
americkým turistům totiž podle Zemana chutnalo daleko více
pivo právě z malých pivovarů, jako je El Chaltén. Kromě
kvality svého piva se chlubil i jednou raritou. "Brácha
říká, že založil nejsevernější pivovar, ten můj je zase
druhý nejjižnější," tvrdil. Přestože oba bratři
strávili celý život u piva, sami zlatavému nápoji příliš
neholdovali. "Když jdu do hospody, dám si ho jen zřídka.
Spíše piji víno. Sládci ale většinou takoví nejsou. Za
svého pobytu v Mnichově jsem potkal jednoho, který vypil v
práci padesát piv, a když večer odcházel, tak si ještě
bral čtyři na doma. Opilý ale nikdy nebyl, vzpomínal
Adolf. Součástí historicky prvních rybářských
závodů, které byly 21.července 2001
zahájeny na téměř dvouhektarovém rybníku v Medlešicích,
byla především propagace unikátního kvasnicového piva
Medlešický ležák. Uvedl to majitel pivovaru Adolf Zeman s
tím, že pro vítěze byly kromě rybářského náčiní
připraveny také soudky s tímto hnědavým mokem. Soukromá
vodní plocha byla podle Zemana zaplněna kapry, amury a líny,
takže rybáři neměli o záběry během závodů nouzi.
"Kdo chytí kapra delšího 40cm, může si ho navíc
odnést domů," dodal majitel pivovaru.
Pivo bylo možné na počátku roku 2002 zakoupit
v prodejně přímo v pivovaru. Prodávalo se v KEG sudech (i 15
l) a PET lahvích. V minipivovaru byly ležácké tanky na 1 000
l, což byla i měsíční produkce. V létě 2002 byla otevřena
pivovarská restaurace. Zatím bylo pivo vozeno do několika
hospod v Pardubicích a Chrudimi.
Přímo u pivovaru fungovala od
července 2003 pivnice. Otvírací doba: po-zavřeno; út-čt 14-21.30, pá,so: 14-23 hod, ne 14-21.30.
Ceny piva v srpnu, září 2003, srpnu 2004: 12
sv. za 12,- Kč a 12 tm. za 14,- Kč
Minipivovar v únoru 2005 ve své útulné hospůdce nabízel stále světlý a tmavý nefiltrovaný
ležák.
V červnu 2005 zde měli nachystány skleněné láhve na plnění s nálepkou, uchem a keramickým uzávěrem o objemu asi 1 l.
Světlý ležák byl za 12,- Kč a tmavý za 14,- Kč. Na soutoči byl i desítkový gambrinus.
Pro Adolfa Zemana se stalo pivo, stejně jako pro mnoho jiných lidí, celoživotní vášní. V létě
2005 už čtyři roky vyráběl v
rodném pivovaru v Medlešicích kvasnicovou dvanáctku. Celý svůj život ale strávil v cizině.
Pivo vařil na čtyřech
kontinentech. "Po roce 1948 jsem utekl do Německa a odtud odešel za bratrem do Íránu," vyprávěl v červenci 2005 osmdesátiletý sládek. V íránském Teheránu vařil pivo osm let. "V Teheránu byly tehdy tři pivovary. Ke konci mého pobytu jsme denně vyrobili sedmdesát tisíc lahví piva, všechny končily v íránském hlavním městě. Přestože je to muslimská země, tehdy se tam pivo pilo běžně," řekl Zeman. Z Íránu potom odešel do Argentiny, kde strávil dalších osm let. "Také jsem se tam oženil a měl dvě dcery a syna. Z Jižní Ameriky jsem nakonec odešel do Spojených států a na Aljašce založil vlastní pivovar. Ten už dnes sice nefunguje, můj syn ale na Aljašce žije a živí se jako právník," řekl světoběžník, který se v roce 1991 vrátil zpět do Československa. V medlešickém pivovaru, který před válkou vlastnil jeho otec, obnovil výrobu tradičního medlešického piva. Ročně uvaří kolem čtyř set hektolitrů a pivo točí jen v přilehlé hospodě a v chrudimském muzeu. "Je to nefiltrované a nepasterované pivo a tím má plnější až hutnější chuť. Nechutná každému, ale za těch několik let se vytvořila skupina lidí, která ho vyhledává. Pivovarská hospoda v Medlešicích otvírá každý den a nouzí o hosty netrpí. Chodí sem jak místní, tak i lidé z okolí. Často se tu například zastaví skupina cyklistů nebo sem lidé přijedou pro soudek, když něco slaví," řekl zkušený sládek.
"Teď už to dělám spíš ze setrvačnosti a samozřejmě hlavně proto, že to mám rád," přiznal absolvent vyšší pivovarnické školy v Praze a vrací se zpět k várnicím.
Technologie minipivovaru v dubnu 2006 produkovala stálý tandem Medlešický ležák světlý 12° a Medlešický ležák černý 12° . Obě varianty byly nefiltrované a nepasterované. Na velikonoční svátky roku 2006 zdejší sládek pan Zeman žádné speciální pivo nepřipravil.
Podle původního receptu vařil v roce 2006 více než osmdesátiletý Adolf Zeman kolem čtyř set hektolitrů světlého piva
ročně. „Je to nefiltrované a nepasterované pivo. Proto má plnější, až hutnější chuť. Každému nechutná, ale za těch
několik let, co ho tu dělám, si už našlo skupinu lidí, která ho vyhledává,“ řekl Zeman. Zemanův medlešický ležák
se v červnu 2006 točil pouze v medlešické pivovarské hospodě a v restauraci v chrudimském Muzeu.
Každý rok se v pivovárku uvařilo jen asi 300 hl světlého a černého ležáku. Pivo bez filtrace získává přítomností ušlechtilých kvasnic typické jemné
zakalení. Co na tom, že tenhle nápoj nenaleznete na každém rohu. Věrní štamgasti už dobře vědí, že na originálním a lahodném nápoji si mohou co hrdlo
ráčí pochutnat jen v Pivovarské hospodě v Medlešicích a pak také v Měšťanské restauraci v budově chrudimského Muzea. „Nikdy jsme do velké sítě
restaurací nedodávali. Vždy se jednalo maximálně o čtyři provozovny,“ vysvětlil v dubnu 2008 vedoucí pivovarské restaurace Drahomír Chalupa.
Medlešiští pivovarníci říkají, že své tři stovky hektolitrů tak jako tak za rok bez problémů udají.
Není divu. Vždyť vysoká kvalita a osobitá chuť jejich nápoje vytváří ve spojení s lidovou cenou za dvanáctistupňový ležák takřka neodolatelnou kombinaci.
„Každý si musí najít své pivo. To naše pijí lidi rádi proto, že je zdravé a jakési jiné. Většina ostatních piv je filtrovaná a pasterizovaná, těch
zdravých látek, jako jsou vitaminy a bílkoviny, v nich není tolik,“ uvedla v květnu 2008 Milena Chalupová z pivovaru.
V prosinci 2008 zemřel Adolf Zeman.
Podle Drahomíra Chalupy z pivovaru se během roku 2009 pilo určitě méně, protože lidé více přemýšleli, kolik korun za pivo vydají. „Navíc léto není tak teplé,“ dodal.
V listopadu 2009 bylo v Medlešicích nabízena světlá a tmavá dvanáctka 17 Kč.
Minipivovary jsou zpravidla rodinnou záležitostí a často zároveň provozují restauraci, která je hlavním odbytištěm. Stejně je tomu v Medlešicích, kde pivovar funguje od roku 2001, o dva roky později přibyla pivnice, kde se točí světlý a tmavý nefiltrovaný ležák. "Pivovar zaměstnává jen jednoho člověka, víc lidí by neuživil," řekla v lednu 2010 Milena Chalupová z pivnice a pivovaru, který ročně vyprodukuje okolo 300 až 400 hektolitrů piva.
Minipivovar v březnu 2010 nabízel: Medlešický ležák 12° světlý za 16 Kč, Medlešický ležák 12° tmavý za 18 Kč.
V Medlešicích jsou kovové kotle schované v samostatných místnostech. Pivo pak kvasí a zraje ve speciálních tancích ve sklepích. Medlešický ležák byl v létě 2010 k dostání i v chrudimské restauraci Muzeum.
Minipivovar v listopadu 2010 nabízel Medlešický ležák světlý za 16 Kč a tmavý za 18 Kč.
Minipivovar v dubnu 2011 nabízel Medlešický ležák 12° světlý (16 Kč) a tmavý (18 Kč).
V prosinci 2011 minipivovar nabízel Medlešický ležák 12° světlé (16 Kč) a tmavé (18 Kč).
Na počátku března 2012 se v restauraci nabízelo: 12° ležák světlý (0,5 l za 17 Kč) a tmavý (0,5 l za 19 Kč).
Dne 25.4.2012 byly na čepu 12° nefiltrovaný ležák světlý (0,5 l za 17 Kč), tmavý (0,5 l za 19 Kč).
V Pivovarské hospodě se dne 24.8.2012 točil Medlešický ležák 12° světlé (17 Kč), tmavé (19 Kč).