Privatizace českých pivovarů po roce 1989

Autor: administrator <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 23. 10. 2014


Přechod od direktivně plánované ekonomiky k tržnímu hospodářství po listopadu 1989 předpokládal změnu ve vlastnictví pivovarnických podniků, dosud bez vyjímky v majetku státu.






V roce 1960 vařilo pivo na území českých a moravských krajů tehdejšího Československa 105 provozoven. Šlo o průmyslové pivovary, kromě vyjímky starodávného minipivovaru U Fleků. Centrálně plánovaný systém hospodářství a rajonizace odbytu chmelového moku soustředily pivovary do uskupení podniků rozdělených dle krajů.

V roce 1960 byl přijat v souvislosti s novou Ústavou zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, který vytvořil 11 krajů – z toho osm v Česku a tři na Slovensku. Podle tohoto zákona byla změněna i struktura pivovarnictví, kdy vzniklo 11 krajských organizačních složek, pod které patřily jednotlivé pivovary.

Zákon č. 88/1988, o státním podniku, účinný od 1. července 1988, byl přijat v kontextu tehdejšího trendu „přestavby“, tedy demokratizace a restrukturalizace socialistického hospodářství. Měl vést především k větší nezávislosti a osamostatnění výrobních jednotek, které měly nést zodpovědnost za svoji prosperitu.

Na počátku roku 1989 výrobní základnu pivovarnictví tvořilo již jen 71 pivovarů. Struktura řízení zůstala však téměř stejná.



Severomoravské pivovary n.p. se sídlem v Ostravě – Hanušovice, Nošovice, Litovel, Olomouc, Opava, Ostrava, Přerov, Vsetín
Jihomoravské pivovary n.p. se sídlem v Brně – Brumov-Bylnice, Břeclav, Černá Hora, Havlíčův Brod, Jarošov, Jihlava, Prostějov, Starobrno, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Vyškov, Znojmo
Východočeské pivovary n.p. se sídlem v Hradci Králové – Broumov-Olivětín, Havlíčkův Brod, Hlinsko, Hradec Králové, Jevíčko, Lanškroun, Malý Rohozec, Náchod, Nová Paka, Pardubice, Polička, Svitavy, Trutnov
Severočeské pivovary n.p. se sídlem v Ústí nad Labem – Děčín, Jablonec, Litoměřice, Louny, Vratislavice, Svijany, Ústí nad Labem-Krásné Březno, Velké Březno, Žatec, Most
Západočeské pivovary n.p. se sídlem v Plzni – Domažlice, Gambrinus, Cheb, Chodová Planá, Karlovy Vary, Plzeňský Prazdroj
Jihočeské pivovary n.p. se sídlem v Českých Budějovicích – České Budějovice-Budvar, České Budějovice-Samson, Český Krumlov, Humpolec, Pelhřimov, Protivín, Strakonice, Třeboň
Středočeské pivovary n.p. se sídlem v Praze – Benešov, Březnice, Klášter-Hradiště, Kutná Hora, Krušovice, Nymburk, Podkováň, Rakovník,Velké Popovice, Vysoký Chlumec
Pražské pivovary n.p. se sídlem v Praze – Braník, Smíchov, Holešovice, U Fleků

Po změně politického systému bylo těchto původních osm národních pivovarských podniků transformováno na dvanáct státních podniků, do kterých byl začleněn stejný počet pivovarů.

Pražské pivovary s.p.: Braník, Smíchov, Holešovice, U Fleků
Pivovary Velké Popovice s.p.: Benešov, Klášter-Hradiště, Kutná Hora, Krušovice, Nymburk, Podkováň, Rakovník,Velké Popovice, Vysoký Chlumec
Pivovary České Budějovice s.p.: České Budějovice-Budvar, České Budějovice-Samson, Český Krumlov, Humpolec, Pelhřimov, Protivín, Strakonice, Třeboň
Plzeňské pivovary s.p.: Domažlice, Gambrinus, Cheb, Chodová Planá, Karlovy Vary, Plzeňský Prazdroj
Pivovary Louny s.p.: Děčín, Litoměřice, Louny, Ústí nad Labem-Krásné Březno, Velké Březno, Žatec, Most
Pivovary Vratislavice s.p.: Vratislavice, Svijany
Pivovary Hradec Králové s.p.: Broumov-Olivětín, Havlíčkův Brod, Hlinsko, Hradec Králové, Jevíčko, Lanškroun, Malý Rohozec, Náchod, Nová Paka, Pardubice, Polička, Svitavy, Trutnov
Pivovary Brno s.p.: Brumov-Bylnice, Břeclav, Černá Hora, Jarošov, Jihlava, Prostějov, Starobrno, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Vyškov, Znojmo
Pivovary Přerov s.p.: Hanušovice, Litovel, Olomouc, Opava, Přerov, Vsetín
Ostravar s.p.: Ostravar
Radegast s.p.: Nošovice
Pivovary a sladovny Praha s.p.: Březnice

Zásadní změnu organizačního uspořádání pivovarnického průmyslu a vlastnických vztahů v jednotlivých pivovarech na území ČR přinesly restituce a privatizace.
V případě restitučního řízení šlo o navrácení znárodněného majetku do rukou původních vlastníků. Nejznámějšími případy úspěšné restituce jsou Pivovar U Fleků (rodina Brtníků) nebo Vysoký Chlumec (rodina Lobkowiczů).
Proces privatizace se v Česku skládal z malé a velké privatizace. Do malé privatizace, kdy se formou veřejných dražeb realizovalo odstátnění především menších provozoven, byly zařazeny pivovary v České Krumlově a v Humpolci. Oba tyto podniky se podařilo v průběhu roku 1991 vydražit. Majitelem humpoleckého pivovaru se stal Stanislav Bernard (za 45 mil. Kč) a majitelem českokrumlovského pivovaru František Mrázek.
V první vlně velké privatizace bylo vypracováno několik privatizačních projektů, které byly zpracovávány vedeními jednotlivých podniků či jinými zájemci z řad jednotlivců či celých organizací a posuzovány Ministerstvem pro správu národního majetku. Do první vlny bylo tedy zařazeno 14 velkých pivovarnických akciových společností. Poptávka však výrazně převyšovala nabídku. K vlastní privatizaci pak došlo až ve druhém a třetím kole v roce 1991.

V roce 1991 tak vznikly pivovarnické akciové společnosti:
Pražské pivovary a.s. (pivovary Braník, Smíchov, Holešovice) byly zapsány do obchodního rejstříku dne 5.5.1992. Společnost byla také právním nástupcem obchodních společností Ostravar a.s. a Pivovary Vratislavice n. Nisou a.s.
Pivovary Bohemia a.s.: Benešov, Kutná Hora, Rakovník, Nymburk, Podkováň
Akciová společnost postupně přetvořila jednotlivé pivovary na společnosti s ručením omezeným, podíly v nich potom prodala.
Pivovar Velké Popovice a.s.
Pivovar Krušovice a.s.
Jihočeské pivovary a.s.: Protivín, Třeboň, Samson
Plzeňské pivovary a.s.: Gambrinus, Cheb, Domažlice Karlovy Vary
Ústecké pivovary a.s.: Ústí nad Labem-Krásné Březno, Velké Březno
Pivovary Louny a.s.
Pivovar Most a.s.
Pivovary Vratislavice n. N. a.s.: Vratislavice nad Nisou, Svijany
Starobrno a.s.
Moravskoslezské pivovary a.s.: Přerov, Opava, Hanušovice, Litovel, Olomouc, Vsetín
Pivovar Radegast a.s.
Pivovar Prostějov a.s.

Celý, poněkud zbrklý, proces privatizace provázelo mnoho legislativních chyb, neujasněností a právní benevolence, s čímž pak souvisely mnohaleté soudní pře.