Nové knihy o pivu: Jan Jirák – Dřewňovská pivovarská chasa aneb Pivovary a pivovárky okresu Tachov

Autor: Luděk Gasseldorfer <(at)>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 17. 04. 2015



Jestli budeš zlobit, pošlu na tebe Hussmanna!
(tachovské rčení)








Dlouhých, možná až předlouhých třiatřicet měsíců trvalo, než v Nakladatelství Českého lesa přivedli na svět tiskem mladšího bráchu k pivovarům Domažlicka. Křest si knížka odbyla hned trojí – ve Svrčovci, Holýšově a v Čižicích, během třech dubnových sobot.






































Novější kniha se věnuje místům na Tachovsku a Stříbrsku, kde jsou nezpochybnitelné záznamy o existenci pivovarů a pivovárků. Rovnou 11hlavý autorský kolektiv se ponořil do pološera místních i německých archivů i do hvozdů kraje pod Přimdou, aby nám na 211 stranách přinesl velmi ucelené dílo a i vysvětlil pro mnohé asi podivné slovo Dřewňovská.

Pokud porovnáme počty pivovarů s dříve zmíněným Domažlickem, tak Tachovsko na tom v běhu času bylo výrazně lépe, v poměru přibližně 3:4 ve svůj prospěch. Důvody vyššího počtu pivovarů Tachovska vidím 2 – větší rozloha a poměr královských měst (1:2). V knížce některá místa nejsou zmíněna vůbec, protože prameny jsou buď chudé, nejasné, nebo si přímo protiřečí (Brod nad Tichou, Dolní Polžice, Kořen, Štokov), další lokality jsou sice s varním právem, ale s nedoloženou existencí pivovaru, i když se tam dá téměř s jistotou předpokládat (Chodský Újezd, Michalovy Hory) či ke stavbě pivovarů po zřejmě ekonomické rozvaze vůbec nedošlo (Černošín) a došlo, jak se nakonec ukázalo kvůli koncepci obou dosud vydaných knih, i na zdánlivě opominutá místa z předchozí knihy (Jivjany).

Autoři se zřejmě při sestavování knihy zaměřili každý na to, v čem se tzv. cítí být jisti v kramflecích a na celkovém dojmu je to příznivě znát. V úvodní kapitole „Pivo a církev“ je přehledně popsáno vaření piva v rámci církve, protože několik řádů mělo své provozy třeba v Tachově a Stříbře a malé farní pivovárky v Boru, Stráži a Skapcích.

Ode druhé kapitoly má čtenář možnost projít jednotlivé vísky, městečka či města – dělení je provedeno elegantně podle panství a velkostatků, takže se většinou pohybujeme po nevelkém půdorysu, v němž se osudy pivovárků mnohdy prolínaly. Každé místo je přiblíženo podle možností, jež nám zachovaly archivy případně nadšenci v tomto oboru, vybaveno přehlednými plánky povětšinou z Otisků stabilního katastru z konce 30. let 19. století, dobových fotografií i snímků míst ze současnosti. Zmíněn je rovněž již zaniklý zatím jediný minipivovar v okrese - U rybiček ve Stříbře.

Po krátké barevné příloze je konec knihy vybaven drobnými žertovnými klípky a příhodami na některých pivovarských místech. Součástí knihy je rovněž přiložené CD s albem skleněných lahví u pivovarů nebo stáčíren, pokud si je nechaly dělat a pokud se zachovaly.














































Na závěr bych si dovolil nadšencům do bádání o historii pivovarnictví vzkázat: od místní samosprávy nebo státních úřadů příliš podpory nečekejte, pokud bádáte na vlastní pěst. Je to má osobní zkušenost, bohužel daleko nejhorší v porovnání se zbytkem Plzeňska.
P.S. Ano, i tento můj skrovný pokus o přiblížení nové knihy ze západu Čech (slovo „recenze“ si troufám vyslovit leda tak ze spaní) by měl mít optimistické vyústění – chystá se podobná publikace i o Klatovsku, opět takto důkladná, což znamená popsat přibližně 110 pivovarů, které se na tomto okresu v minulosti nacházely. Proto bude zřejmě dvoudílná.


Jan Jirák – Dřewňovská pivovarská chasa aneb Pivovary a pivovárky okresu Tachov.
Vydalo Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2015.
224 stran, pevná vazba.
Formát 210x295 mm.
ISBN 9788087316511.
DPC 440 Kč včetně přílohy na CD.
Hodnocení: 90%