Co by mělo být na pivní etiketě

Autor: administrator <raberia(at)centrum.cz>, Téma: O pivu, Vydáno dne: 09. 02. 2017



Ministerstvo zemědělství na počátku roku 2016 zveřejnilo na svých internetových stránkách návrh předpisu o změně značení piva.





Podle původní verze vyhlášky například měly přestat existovat jedenácti a dvanáctistupňová ležáky, a místo nich by si konzumenti v hostincích objednávali piva plná. Pivovarům se podařilo změnit názor ministerstva zemědělství. Vyhláška byla upravena.

Dle zpráv z médii v lednu 2017 narazily některé její části na výtky úředníků Bruselu. Dosud je tak v platnosti stále Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb.

Co by měla dle § 19 návrhu vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí pivní etiketa obsahovat:

a) název druhu a skupiny nápoje
 pivo
 nápoj na bázi piva
- kvašený sladový nápoj (nápoj vyrobený ze sladiny pivovarskou technologií, který může být ochucený), - míchaný nápoj z piva (nápoj vyrobený smícháním piva s nealkoholickým nápojem nebo s nápojovým koncentrátem pro přípravu nealkoholických nápojů a sodovou vodou),
- atypický pivní nápoj (nápoj na bázi piva s modifikovaným podílem sladu nebo modifikovaným způsobem kvašení).

Pivo se člení na skupiny:
• stolní (s extraktem původní mladiny do 6 % hmotnostních včetně),
• výčepní (s extraktem původní mladiny 7 až 10 % hmotnostních),
• ležák (spodně kvašené pivo s extraktem původní mladiny 11 až 12 % hmotnostních),
• plné (svrchně kvašené pivo s extraktem původní mladiny 11 až 12 % hmotnostních),
• silné (s extraktem původní mladiny 13 % hmotnostních a vyšším),
• nízkoalkoholické (s obsahem alkoholu více než 0,5 % objemových a nejvýše 1,2 % objemových),
• nealkoholické (s obsahem alkoholu nejvýše 0,5 % objemových).

(název skupiny lze na etiketě upřesnit uvedením hodnoty extraktu původní mladiny vyjádřené číselným údajem v hmotnostních procentech)

b) obsah alkoholu,
c) způsob kvašení, jde-li o pivo vyrobené svrchním kvašením nebo kvašením v lahvi,
(spodně kvašeným pivem se rozumí pivo vyrobené za použití pivovarských kvasinek spodního kvašení, svrchně kvašeným pivem zase pivo vyrobené za použití pivovarských kvasinek svrchního kvašení)

d) údaj „nefiltrované“ , pokud nebyly z piva odstraněny kvasnice,

e) údaj o barvě, pokud jde o pivo tmavé, polotmavé nebo řezané,
(světlým pivem se rozumí pivo vyrobené převážně ze světlých sladů, tmavým a polotmavým pivem se rozumí pivo vyrobené z tmavých sladů, sladů karamelových, případně barevných sladů ve směsi se světlými slady, řezaným pivem se rozumí pivo vyrobené při stáčení smíšením světlých a tmavých piv)

f) údaj „kvasnicové“ , pokud jde o pivo kvasnicové (vyrobené dodatečným přídavkem čisté kvasničné kultury nebo podílu rozkvašené mladiny do hotového piva),

g) údaj „ochucené“ , pokud bylo pivo ochuceno (vyrobené s přídavkem látek určených k aromatizaci, potravin a surovin s vlastním aromatem a lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů; obsah alkoholu pocházejícího z lihovin a ostatních alkoholických nápojů přitom nesmí překročit obsah alkoholu v původním pivu),

h) údaj o druhu obiloviny, pokud bylo pivo vyrobeno z jiných obilovin (vyrobené s podílem extraktu z použitého sladu jiné obiloviny než ječmene vyšším než jedna třetina hmotnosti extraktu),

ch) údaj o použití přírodní minerální vody, pokud byla k výrobě použita.




Od 13. 12. 2014 začalo platit nařízení Evropské unie (č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům) o novém povinném značení potravinářských výrobků.

Na pivních etiketách by se ještě mělo objevit:

- "zvýrazněný" seznam alergenů, které potravina obsahuje mezi ostatními složkami (definováno je zvýraznění i velikost písma tak, aby byla etiketa pro zákazníky čitelná), u piva: „ječné slady“

- složení (pravidla pro uvádění seznamu složek upravuje čl. 18 nařízení, podle něhož se seznam uvede za slovem „složení“, přičemž se uvedou všechny složky potraviny seřazené sestupně podle hmotnosti stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny), u piva: voda, ječné slady, chmel, kvasnice

- u alkoholických nápojů není nutné uvádět výživové údaje a lze uvést pouze údaje o energetické hodnotě. (alkohol (ethanol): 29 kJ/g – 7 kcal/g)

- datum minimální trvanlivosti

- čisté množství potraviny se podle čl. 23 nařízení vyjadřuje u tekutých produktů v objemových jednotkách,
K tomuto údaji se nevztahují obecně u potravin žádné záporné hmotnostní odchylky, nestanoví-li se ve zvláštních právních předpisech či přímo v národních právních předpisech jednotlivých členských států ve smyslu čl. 42 nařízení jinak. V návrhu nové výše zmíněné vyhlášky je uveden termín průměrné množství, což je objem se zohledněním záporné objemové odchylky. Přípustné záporné objemové odchylky jsou uvedeny v tabulce 2 v příloze č. 7 k této vyhlášce. (u 0,33 l nebo 0,5 l piva je to - 3,0 %)

Mezinárodní symbol "e" je dobrovolný údaj, který lze při označování potravin uvést vedle údaje o množství (hmotnosti či objemu) tehdy, je-li dodržena stanovená odchylka od množství potraviny uvedeného na obalu. Symbol „e“ je umístěn ve stejné úrovni jako údaj o množství. Symbol vyjadřuje, že průměrný obsah potraviny v balení není menší než je množství uvedené na obalu, a přitom žádný výrobek nesmí mít zápornou odchylku větší než je dvojnásobek vyhláškou stanovené odchylky.

- název obchodní firmy a sídlem výrobce, dovozce nebo prodávajícího

- způsob uchování (pivo a nápoje na bázi piva musí být chráněny před přímým slunečním světlem a poškozením vlivem mrazu).

údaj o původu potraviny se obecně nemusí uvádět vždy, ale jen v těch případech, kdy by mohla vzniknout domněnka, že původ potraviny je jinde, než jaký je skutečný původ, a u komodit, kde je povinnost uvedení země původu přímo stanovena právním předpisem (např. maso).