Pivovarské zajímavosti
- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 15.8.2017. Právě je zde 1625 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 64191x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 50768x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 48350x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 44431x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 38081x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 36574x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 32308x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 32089x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 31487x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 30867x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 30443x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 30315x)
Sahti
(24. 08. 2009, 29027x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 28843x)
Ze světa
Historie hostinců

Nutriční vlastnosti piva – díl druhý


V druhé částí povídání, popisující nutriční vlastnosti piva, si vysvětlíme obsah termínu „pozitivní a neutrální složky piva“. Tedy dočtete se zde o tom, čím náš oblíbený nápoj při střídmém požívání působí kladně na organismus.




1.) Voda: Jeden litr piva obsahuje průměrně 920 gramů vody, která je relativně rychle absorbována zažívacím traktem, což přispívá k pocitu žízně.

2.) Minerály (anorganické komponenty): Pivo obsahuje přibližně 1200 mg/l minerálií:
a) Draslík (300 - 600 mg/l) odpovídá přibližně 20% doporučené denní dávky.
b) Hořčík (90 - 120 mg/l) odpovídá přibližně 45% doporučené denní dávky. Nedostatek hořčíku může způsobit zvýšení výskytu stresových situací, neurologické a psychiatrické potíže, ischemickou chorobu srdeční, alergie, močové kameny, poruchy kostní tkáně, zvýšený krevní tlak, aterosklerózu atd.
c) Fosfor (300 -700 mg/l) odpovídá přibližně 40% doporučené denní dávky.
d) Sodík (20 - 110 mg/l): nízký obsah sodíku v pivu dovoluje pití tohoto nápoje při nízkosodíkových dietách. Příznivý poměr draslík : sodík ( 4 : 1 ) je částečně zodpovědný za diuretický efekt piva.
e) Měď (0,07 mg/l): nedostatek mědi může způsobit ischemickou chorobu srdeční .

3.) Vitaminy: Svým příznivým a vyváženým obsahem vitaminů pivo může pokrýt značnou část doporučené denní dávky:
a) Vitamin B1 - Thiamin (0,04 mg/l) odpovídá přibližně 5% doporučené denní dávky.
b) Vitamin B2 - Riboflavin (0,2 mg/l) odpovídá přibližně 20% doporučené denní dávky.
c) Vitamin B3 - Niacin, Kyselina nikotinová (6 mg/l) odpovídá přibližně 40 - 65% doporučené denní dávky.
d) Vitamin B5 - Kyselina pantotenová (1 mg/l) odpovídá přibližně 20% doporučené denní dávky.
e) Vitamin B6 - Pyridoxin (0,6 mg/l) odpovídá přibližně 25% doporučené denní dávky.
f) Vitamin B12 - Kobalamin (100 g/l)
g) Vitamin H - Biotin (0,01) odpovídá přibližně 5% doporučené denní dávky.
h) Kyselina folová (0,1 mg/l) i) Inositol (60 mg/l)
j) Cholin (100 - 300 mg/l)



4.) Bílkoviny: Pivo obsahuje 3 - 5 g/l čistých bílkovin, přičemž 85% z těchto bílkovin pochází ze sladu a 15% z pivovarských kvasinek. Aminokyselinový profil zahrnuje téměř všechny esenciální aminokyseliny a obsah aminokyselin se pohybuje v mezích 300 - 500 mg/l.

5.) Nukleové kyseliny a jejich deriváty: Přibližný obsah těchto sloučenin se pohybuje od 0 - 1,8 mg/l (DNA+RNA). Fyziologický efekt těchto sloučenin spočívá ve zvýšení močopudnosti piva, vlivu na krevní tlak a srdeční aktivitu.

6.) Organické kyseliny: pivo obsahuje průměrně 300 - 500 mg/l organických kyselin, což nemá prakticky žádný fyziologický efekt.

7.) Polyfenoly: Obsah polyfenolů v pivu je přibližně 100 - 200 mg/l. Vliv obsahu těchto látek v pivu na člověka nebyl zatím zkoumán. Ale některé pokusy se zvířaty ukázaly, že piva s vyšším obsahem polyfenolů měly pozitivní inhibiční efekt na endogenní nitrosaci. Jiné experimenty ukázaly silný antioxidační efekt, který má význam v prevenci patologických procesů (rakovina, ateroskleróza, infarkt myokardu). Význam polyfenolů je srovnatelný s významem vitaminů C a E a doporučená denní dávka se pohybuje mezi 15 a 25 mg rostlinných polyfenolů na osobu na den.

8.) Hořké chmelové látky: Pivo obsahuje až 40 mg/l hořkých látek, které můžou mít několik fyziologických efektů. Patří mezi ně především sedativní až narkotický a bakteriostatický efekt. Hořké chmelové látky podporují sekreci žluče, čímž příznivě ovlivňují trávicí proces a zvyšují chuť k jídlu.

9.) Sacharidy: Celkový obsah sacharidů v pivu se pohybuje okolo 28 g/l. Sacharidy představují hlavní energetickou složku piva (asi 60%) a to jak snadno využitelnými cukry, tak i hůře resorbovatelnými dextriny. Pivo může pokrýt značnou část doporučené denní dávky sacharidů. U dia piv je situace samozřejmě jiná.

10.) Vláknina: Balastní látky obsažené v pivu v malém množství vykazují příznivé účinky na lidský organismus. Jejich přítomnost napomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a výrazně snižuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Pojem balastní látky nelze jednoznačně definovat, protože se jedná o řadu substancí, které se odlišují v chemickém a morfologickém složení a ve fyziologickém působení. Mezi balastní látky řadíme polysacharidy buněčných stěn rostlin jako jsou celulosy, hemicelulosy, pektin a gumovité látky, dále mezi ně patří lignin a polysacharidy, které vznikají při výrobě potravin jako jsou fytin, kutin, saponin, tanin, lektin, produkty Maillardových reakcí, rezistentní škroby a další. Balastní látky nevystupují izolovaně, nýbrž jsou v potravinách zastoupeny jako skupina. Zásadně lze vycházet z toho, že hemicelulosy vytvářejí v obilovinách největší a pektiny jen menší část, zatímco u ovoce a zeleniny převládají pektiny a celulosy, podíl hemicelulos je menší. Polysacharidy jakými jsou pektiny, -glukany, gumovité látky, polysacharidy mořských řas tvoří roztoky o vysoké viskozitě, čímž zpomalují vyprazdňování žaludku a výživné látky se tak dostanou do střev později. Důležitou vlastností některých balastních látek je jejich rozpustnost ve vodě a jejich schopnost vodu vázat. Tato vlastnost je rozdílná u všech typů balastních látek a závisí především na jejich vnitřní struktuře. Touto schopností se usnadňuje mikrobiologická degradace polysacharidů v tlustém střevě a napomáhá vzniku mastných kyselin s krátkými řetězci, čímž opětovně dochází ke zvýšení koncentrace a množství stolice. Určité balastní látky mají schopnost vázat kyseliny obsažené ve žluči a zvyšovat tak jejich vylučování spolu se steroidy. Řada nemocí má bezesporu souvislost s nedostatkem balastních látek. Je vždy obtížné toto tvrzení jednoznačně prokázat, protože onemocnění často představuje souhru řady vnějších a vnitřních faktorů, mezi něž patří jak dědičné tak i ekologické příčiny. Jestliže zvýšíme v potravě obsah balastních látek, vzniká větší množství stolice a zkracuje se doba průchodu střevem. Strava bohatá na balastní látky zkracuje dobu průchodu střevem a tím i zamezuje nadměrné ztrátě vody. Obecně tedy platí, že čím je hmotnost stolice či její objem větší, tím je i kratší doba jejího průchodu střevem. Výsledkem je normalizace funkce střev. Balastní látky vykonávají ve střevech tedy funkci nekalorického plniva, v němž hraje důležitou roli voda, která je bobtnáním vázána. Při naplnění střev dochází k mechanickému dráždění jejich stěn, což má za následek jejich zvýšenou činnost a dokonalejší látkovou výměnu. Absence balastních látek v trávícím traktu člověka může zapříčinit vážná onemocnění jako jsou: zánět slepého střeva, dráždivý tračník, chronický zánět tlustého střeva (colitis ulcerosa), zánět žaludku (Morbus Crohn), rakovina tlustého střeva a především narůstající problém nových generací zácpa a obezita. Mezi negativní vlastnosti vlákniny může patřit snížený obsah výživných látek, vyplavování důležitých minerálních látek a vitaminů a možný obsah škodlivin jako jsou pesticidy, aflatoxiny a těžké kovy. Dle některých studií může nějaký typ vlákniny způsobit podráždění střevní sliznice. Pivo plzeňského typu obsahuje průměrně 1,5 gramu vlákniny na litr piva a kvasnicová piva obsahují okolo 2,5 gramu vlákniny na litr piva. Pro srovnání: slad obsahuje 15 % balastních látek a proto obsah balastních látek závisí na podílu přítomného sladu.

11.) Oxid uhličitý - CO2: Oxid uhličitý je přirozenou součástí piva. Poskytuje dlouhodobou ochranu proti kyslíku a účinně zabraňuje růstu aerobních mikroorganismů. Oxid uhličitý je z nutričního hlediska bezcennou látkou. Dosažení optimálního obsahu a zejména vázání rozpuštěného oxidu uhličitého v pivu má však zásadní vliv na fyziologii lidského trávení, senzorické vlastnosti piva, jeho trvanlivost a správný říz při stáčení. Část požadovaného množství oxidu uhličitého získá pivo v procesu hlavního kvašení a část při dokvašování. Míra nasycení piva oxidem uhličitým je omezená, pivo může obsahovat pouze tolik oxidu uhličitého, kolik chemické složení a fyzikální vlastnosti piva dovolují. Proces vázání oxidu uhličitého v pivu je složitý, protože zahrnuje celou řadu dílčích vlivů. Rozlišit je nutno rozpouštění, přesycování (volný oxid uhličitý) a fyzikálně - chemické vázání. Kromě vlastností piva je rozpustnost oxidu uhličitého ovlivněna především teplotními a tlakovými poměry. S nižší teplotou a vyšším tlakem schopnost piva absorbovat oxid uhličitý vzrůstá. Množství vázaného oxidu uhličitého stoupá také s viskozitou piva. Jak bylo již dříve uvedeno, mezi další vlastnosti piva ovlivněné oxidem uhličitým patří jeho říz. Říz piva patří k jeho významným a velmi obtížně definovatelným vlastnostem, neboť je výsledkem působení různých technologických, surovinových a zpracovatelských faktorů. Podle definice se řízem piva rozumí štiplavý pocit, vyvolaný tímto nápojem v ústech a všeobecně se dává do souvislosti s nasycením piva oxidem uhličitým. Říz piva má výrazný vliv na oblibu piva a tím i na jeho konzumaci. Uplatňuje se nejen při uhašení fyziologické žízně konzumenta, ale zdůrazňuje u něho i pocit osvěžení. Přispívá bezesporu k souboru vlastností dobrého piva, které podle názorů starých sládků má vybízet k dalšímu napití. Z fyziologického hlediska má oxid uhličitý vliv především na prokrvení ústní sliznice, zvýšení tvorby slin, povzbuzení produkce kyseliny chlorovodíkové v žaludeční sliznici , podporu vylučování látek odváděných močí ledvinami.

12.) Křemík: Křemík v pivu brzdí absorpci nežádoucího hliníku v těle. Hliník je příčinou Alzheimerovy choroby, která je charakteristická atrofií mozku, poruchami řeči a dezorientací. Pivo je bohaté na obsah biologicky využitelného oxidu křemičitého vzniklého rmutovacími postupy, které extrahují kyselinu orto-křemičitou z fytologického oxidu křemičitého z ječmene. Podle výzkumů je pivo velmi dobrým zdrojem křemíku a může obsahovat 30 - 80 mg kyseliny orto-křemičité v jednom litru nápoje.


| Autor: Milan Starec | Vydáno dne 20. 12. 2007 | 38027 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 9957 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz