Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 18.11.2017. Právě je zde 1764 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65459x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 54713x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 52656x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 48246x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 41850x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 40464x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 35950x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 35763x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 35308x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 34533x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 34038x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 33914x)
Sahti
(24. 08. 2009, 32688x)
Ze světa
Historie hostinců

Spolkla globalizace České pivo?


A pokud ne, tak kdy k tomu dojde? Nastane průlom v osudovém osmičkovém roce?





Velké pivovary si už nadnárodní hráči rozebrali (až na Budvarskou výjimku) a začíná boj o střední velikost. Poohlédneme-li od tohoto odvětví, vidíme, že stejný trend nastal i jinde a dříve. Nejprve velké fabriky, pak začali zahraniční investoři pronikat i do středních a menších firem. Nejprve šlo o podniky typu Škoda Mladá Boleslav a po rozdělení velkých se investoři začali rozhlížet a skupovat podniky s počtem zaměstnanců o řád nižším.

Koneckonců uvidíme, jak dopadne doposud státní Budvar – každá vláda má zálusk na vytěžené milióny a s nimi nejen na zalepení některé z děr v rozpočtu, ale vždy něco málo ulpí i za nehty těch, kdož se na této akci podílí (existují čestné výjimky). Na takový Budvar se těší i exministr průmyslu Vladimír Dlouhý zastupující zájmy společnosti Goldman Sachs a ta má zase blízko k Anheuser-Busch. Rád by byl hlavním poradcem při prodeji Budvaru. A jak by radil? A komu prodat? To už můžeme jen spekulovat. Ale Budvar také úzce spolupracuje nejen s Anheuser-Busch při vývozu Czechvaru do USA, ale také s Carlsbergem (vzájemná distribuce v různých zemích).

Foto budvar SABMiller vlastnící u nás značky Prazdroj, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Radegast, Klasik, Primus a Master si s největším podílem na trhu rozhoduje, za kolik se u nás bude prodávat pivo, přitom v sousedním Německu koupíte Prazdroj levněji než u nás (čím to bude? – že by jen tím, že tam nemá rozhodující slovo na trhu?). Tento gigant má výjimku při sepisování smluv s hostinskými (vždyť za ty peníze hostinský zvelebí hospodu a tím se zkulturní naše gastronomie). Tento gigant dostává od našich politiků pobídky, o jakých se jiným nezdá – ano už investoval do největších tanků u nás. Má nových 6 CKT s celkovým objemem 28 800 hl. Díky této investici stoupne kapacita v Plzni na neuvěřitelných 140 000 hl TÝDNĚ! Tolik piva vyrobit za ROK je snem mnohého menšího pivovaru. Manageři zdůrazňují především proexportní snahy, ale víte, o kolik se tím ještě více zlevní výroba a kolik pobídek navíc můžou dát našim hostinským?

Foto prazdroj Odbočím, nevím jak jinde, ale v našem regionu za posledních několik měsíců vidím štíty tohoto uskupení i tam, kde doposud čepovali jiné značky. Trochu se nám tím omezuje možnost volby a tak nechtíc, běžný pivař zase trochu více pomůže k vyšším prodejům tolik oblíbeného G9, R9 a spol..

Velkým hráčům dnes vládnou jen ekonomové, obchodníci a marketéři. Kde je role sládků, kde je snaha o poctivé chutné České pivo? Je podřízena jen jednomu, tlaku peněz. Vždyť těmto lidem nejde o pivo. Pivo je pro ně jen nástroj, jak získat jejich hlavní produkt – peníze.

Ano důležití jsou jiní lidé. Radegast má nového brand managera, který předtím vedl značku Kozel. Za posledních 6 let jde už o třetího na tomto místě. Kolotoč marketérů mezi značkami a firmami lze vysvětlit různě, ale cíl je jen jeden. Už dávno si SABMiller u nás rozdělil zákazníky na cílové skupiny a každé skupině přisoudil pivo, které jí bude chutnat.
Proto použití větších varen, větších CKT, super HGB, vynechání „starých neekonomických“ technologií. K čemu otevřené spilky, k čemu nízké teploty při hlavním kvašení a zrání, k čemu aromatický žatecký červeňák, k čemu tolik sladu, vždyť už skoro vše jde nahradit. K čemu nechávat pivo zrát tolik týdnů, k čemu vařit pivo na stupňovitost. Pryč s nějakým výrazným charakterem piva – potřebujeme „chuťově neurazit“ co největší skupinu lidí.

Pojďme sestavit charakter Českého piva – nové značky prosazované v EU. Stačí, bude-li vyráběné na území Česka a mít „nějaký“ podíl českých surovin. A charakter – ten je nejdůležitější.
Takže barva světle zlatá (sytější znamená o něco dražší výrobu sladu, případně použití barviv (už dost na tom, že je kvůli barvě musíme dávat do tmavého piva – co si ti pivaři myslí), chuť mírně nasládlá (cukr, kukuřice to také dokáží), a v doznění střední (ne moc vysoká) hořkost (na to máme extrakty z exotiky – v Číně se fakt vše vyrábí levněji, tak proč je nekoupit tam).
A to že tento charakter je velmi podobný jinému pivu? Nu což, budeme jej nazývat Eurobeer s ochrannou značkou České pivo. Vždyť pivaři na celém světě ví, že České pivo je nejlepší. Vždyť jsme pivo typu Pils vymysleli (tedy onen němec Groll, ale to už je nyní jedno).
Poučme se z výroby limonád, které už dávno nemají nic společného s obrázkem ovoce na jejich etiketách. V pivu to jde také! To je ta správná ekonomika – vezmi cukr, umělé barvivo, umělou chuť, nařeď to vodou – pusť tam něco CO2 – jen ať to má říz a pokud možno za týden to vypusť mezi žíznivce. Trochu to opepři s podporou reklamy nějakými bláboly o kamarádech, správných hoších, dodej tomu příběh o poctivosti, tradici, zkušených sládcích (ha zde máme roli sládka – v reklamě) a nejlepších surovinách.
Zatřes s tím a máš pivo se zlatou barvou, řízem a jiskrou. A můžeš za desetinu hodnoty oproti těm poctivým „hlupákům“ mít hotové „takypivo“. Trochu jsem se zasnil v roli ekonoma a marketéra. Ale pravda zas tak vzdálená od těchto snů není.

A už zvoní na hranu dalším pivovarům. SABMiller se zdá být se svým podílem spokojený. InBev má u nás zatím jen Staropramen (se značkami Staropramen, Braník, Vratislav, Měšťan – zde je vidět co už se mu vše podařilo zavřít) a Ostravar (Ostravar, Kelt, Velvet).

V Ostravě zatím vyměnili zkušeného sládka pana Roberta Kuželu a Ostravar nyní vaří H.Dahnken z Německa (snad toto jedno z mála pitelných velkopiv nezmění svůj charakter). Že by ale za touto změnou stálo ještě něco jiného? Delší dobu se spekuluje o tom, že Heineken má zálusk na ostravský pivovar a mohl by jej vyměnit za jiný v Evropě. Pravdou je, že v Ostravě poslední léta nebyly žádné velké investice – což většinou znamená, že majitel v budoucnosti s tímto podnikem nepočítá.

Velcí hráči si na jedné straně jdou po krku, ale na druhé, je-li to pro obě strany výhodné, se dokáží domluvit. Viz spekulace o fúzi SABMilleru a Molsona, Spolupráce mezi Carlsbergem a Heinekenem, Carlsbergem a Budvarem, Heinekenem a SABMillerem (Heineken v Rusku vaří Budweiser), ... V každém případě Heineken je ten, který v mnoha evropských státech hraje prim (vč. Slovenska) jen u nás zatím vlastní jen malý podíl díky Starobrnu se Znojmem (tomu už věštím jen velmi krátkou budoucnost) a Krušovicemi. Nyní oznámený krok o jednotném vedení se sídlem v Krušovicích tomu nasvědčuje.
Copak asi koupí Heineken (což považuji za nevyhnutelné vzhledem k jeho strategii)? Bude to DU s pivovary v Ústí n.L., Velkém Březně, Lounech a Kutné Hoře? Nebo to bude výše zmiňovaný Ostravar? Či snad on stojí za velkým skupováním menších pivovarů společností K Brewery Group? Budou mít sběratelé etiket jednou snazší pozici? Dojedou do Krušovic a tam seženou Dačického, Louny, Březňáka, Zlatopramen, Ostravara, Platana, Ježka, Janáčka, Černou Horu, Svijany, Rohozce, Vyškov...? A z které značky Heineken udělá pivo pro bezdomovce? Exkluzivní už mají jasnou – jsou jí Krušovice. Pak si rozkličují zákazníky na brand zákazníky: chataři se zahrádkáři budou pít Svijany, rockeři zase Ježka, pro inteligenty a sečtělé máme Janáčka a do náleven šoupneme Rohozce. Nebo tak nějak.

Skupina K Brewery Group, a.s. je zatím obestřená tajemstvím. Skupuje střední pivovary, protože chce vytvořit silnou českou skupinu? Protože mají rádi české pivo a chtějí se podílet na jeho zachování, nebo za tím vězí něco jiného? Kdo stojí za touto společností vzniklou v roce 2005? Někteří lidé ze jmen v představenstvu a dozorčí radě jsou z oblasti pohostinství. Jeden má zapsán stánek u kempu, další restauraci v Praze na Žižkově, jiní se zabývají montáží a opravami elektrických zařízení, ale i koupí zboží za účelem jeho dalšího prodeje, poradenstvím v oblasti investic, ... Všichni mají mezi 28 až 38 lety. Že by vydělali na stamilionové investice? Nebo za nimi vězí někdo, kdo tento kapitál má? Nechme se překvapit, ale jsem v tomto směru spíš pesimista a myslím si, že to českému pivu nepomůže. Doufám, že se mýlím. Ve sférách jejich zájmu mimo výše zmíněné jsou i Třeboň nebo Benešov. Kdo bude další?

Chudák Vyškov, díky neuskutečněné privatizaci jde s výstavem stále dolů a je snadnou kořistí pro potenciálního kupce (proč to nešlo dolů s jiným státním podnikem – Budvarem?).

Opavský Zlatovar to už má za sebou a oznámení pana K.Kolka bylo jen logickým završením dlouhodobé situace okolo existence pivovaru. Areál na lukrativním místě v centru Opavy je již prodán developerské firmě a vyroste zde pravděpodobně obchodnězábavní centrum. Poslední roky se Zlatovar vyráběný v Přerově a v Litovli prodával pod značkou společností, které měnily název a sídlo pomalu častěji než já ponožky. Ale vždy v nich figurovalo jméno známého opavského podnikatele.

Doufám, že Podkováň přežije svou smrt a splní se proklamace současného majitele o znovuobnovení výroby.

DU – už udělal další krok pro možný prodej pivovarů. Oddělil výrobu a distribuci lihovin pod společnost Granette (plně ve vlastnictví DU). Zajímavý ekonomický krok je, že v každém ze svých pivovarů dosadil za sládky nové mladé a navíc u nich došlo ke kumulaci funkcí – stali se též řediteli.

Kdo nám zbývá? Z větších hráčů už je to jen PMS s pivovary v Hanušovicích, Litovli a Přerově.

Na západě Čech je zatím „svobodný“ ostrov Chodovaru vlastněný rodinou Plevků. Zdá se, že jejich široké aktivity v oblasti služeb jsou tou správnou cestou jak i v menším se dá dobře udržet ekonomika podniku. Koneckonců v podobném duchu jde i pan Fusek v Černé Hoře (ale tam už strčil prstík dnešní lovec pivovarů K Brewery Group). O kom ze středních ještě nebyla řeč? Humpolec, Vysoký Chlumec, Rakovník (lze-li jej považovat za střední velikost), Březnice, Žatec – mají již zahraničního spolumajitele (či zcela patří zahraničnímu majiteli). Ještě jsme nemluvili o pivovarech Klášter, Nymburk, Vratislavice, Měšťanský v Budějicích, Strakonicích, Krumlově, Pelhřimově a nejvíce (dle mých znalostí) je „svobodných“ ve východních Čechách. Kdy bude mít někdo zájem i o ně, kdo to bude, zachová se u nich výroba? Uvidíme. Zatím je stále co si na malém českém písečku rozdělit.

Tož tak ....

(čerpáno z těchto zdrojů: Slovácký deník, Vyškovský deník, Deník Vysočina, Právo, Mladá Fronta Dnes, Plzeňský Prazdroj, www.justice.cz, www.obchodnirejstrik.cz, www.idnes.cz, www.euro.cz, www.novinky.cz, www.svetpiva.cz, www.pivni.info, www.pivovary.info)

| Autor: Roman Holoubek | Vydáno dne 03. 03. 2008 | 35949 přečtení | Počet komentářů: 19 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 242 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz