Pivovarské zajímavosti

Kniha Filipa Vrány mapuje historii pivovarnictví Slavkova u Brna od středověku po současnost. Dá se získat po domluvě s autorem na mailu filip.vrana(at)email.cz.

- Co bylo inspirací pro logo Zichoveckého pivovaru

- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 28.5.2017. Právě je zde 1540 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 62974x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 47102x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 44561x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 40806x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 34496x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 32888x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 28903x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 28675x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 27911x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 27350x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 27060x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 26885x)
Pivní plechovky
(10. 01. 2009, 25610x)
Ze světa
Historie hostinců

Český chmel


Podle typu vyráběného piva, technologického vybavení a zavedené technologie je tedy třeba se rozhodnout pro kterou odrůdu či chmelový výrobek použít. Ze všech těchto hledisek hrají v pivovarském průmyslu a zejména při výrobě značkových piv nezastupitelnou roli žatecké aromatické chmele.


V roce 1850 se stal Kryštof Semš z Vrbice u Roudnice nad Labem prvním šlechtitelem, který použil individuálního pozitivního výběru a výsledkem byl "Semšův chmel". Ten vynikal nad předchozí svou jemnou vůní a větší odolností vůči chorobám. Semšův chmel se postupně rozšířil do všech tradičních oblastí a smísil se s místním chmelem.

Listina povolených odrůd v roce 1940 uznala populace chmele ve výrobních oblastech jako krajové odrůdy. Dnešní "Žatecký poloraný červeňák" je výsledkem pozitivního výběru v krajové populaci žatecké. V této populaci začal Karel Osvald již v roce 1927 sledovat 276 rostlin, v roce 1952 pak byly klony č. 31, 72 a 114 zaregistrovány k pěstování a tvoří dnes drtivou většinu českých a moravských chmelnic. V padesátých a šedesátých letech byly vyšlechtěny z Žateckého poloraného červeňáku další pododrůdy jako např. Lučan, Blato, Zlatan, Sířem, Univerzál, Blšanka, Podlešák. Na malých plochách se od roku 1987 pěstují hybridní odrůdy Bor a Sládek. V roce 1995 jsou odrůdy Bor a Sládek zapsány do Listiny povolených odrůd. v roce 1996 byla povolena další hybridní odrůda Premiant.



























Chmelové aroma je odvozeno od přítomných silic, které se vytvářejí v průběhu zrání chmelové rostliny složitými biochemickými pochody. Čerstvý aromatický žatecký chmel obsahuje zpravidla 0,1 až 0,5% silic, které jsou podle současných poznatků směsí několika set látek. Kvalita chmelového aroma je závislá především na genetickém původu odrůdy, na stupni zralosti a dalších faktorech. Specifickým složením a vzájemnými poměry jednotlivých složek chmelových silic se jemné aromatické žatecké chmele výrazně odlišují od ostatních odrůd.



Od roku 1948 byli pěstitelé nuceni v rámci tzv. kolektivizace vstoupit do JZD a vznikaly tak velké plochy chmelnic. Vznikl rovněž centrální podnik s názvem Výkupní sklad chmele. V roce 1960 vzniká národní podnik Chmelařství Žatec. Rozlehlé chmelnice by se jen stěží sklízeli ručním česáním, bylo nezbytné zavést i do chmelařství mechanizaci. První česačky se v Československu objevily v roce 1954 od firem Bruff a Rotobank. V roce 1959 byla vyrobena i první česká česačka s označením ČCH-1. Ve stejném roce k nám byla dovezena i první pásová sušárna, poslední vývojový stupeň v sušení chmele, umožňující kontinuální sušení až do konečného stavu bez zásahu člověka.

V roce 1973 byla u nás uvedena do provozu první granulační linka. Postupem času většina pivovarů přestala využívat celé chmelové hlávky a při výrobě piva přešla na využití chmelových granulí.



























Novodobá česací stěna chmel očeše a zbývající komponenty česačky chmel vyčistí. Česačka zvládne 720 rév za hodinu, za 22 hodin je to 15840 rév, denní výkon je tedy cca 2,25 ha/den. Současné sušárny mají tzv. kontinuální sušením, to znamená, že od nasypání chmele do sušárny až do jeho usušení a klimatizování s chmelem sami nijak nemanipulujeme. K balení chmele je nyní používán hranolový střednětlaký lis. Od dřívějších nízkotlakých lisů se liší tím, že balení - dříve žoky, nyní hranoly jsou se stejnou i vyšší hmotností méně objemné.


| Autor: Marek Kodeda | Vydáno dne 26. 05. 2008 | 28674 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 9573 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz