Pivovarské zajímavosti

Kniha Filipa Vrány mapuje historii pivovarnictví Slavkova u Brna od středověku po současnost. Dá se získat po domluvě s autorem na mailu filip.vrana(at)email.cz.

- Co bylo inspirací pro logo Zichoveckého pivovaru

- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 21.5.2017. Právě je zde 1535 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 62899x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 46973x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 44429x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 40683x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 34374x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 32766x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 28786x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 28559x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 27785x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 27234x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 26943x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 26768x)
Pivní plechovky
(10. 01. 2009, 25534x)
Ze světa
Historie hostinců

Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.7. – Kunčice nad Ostravicí


Rukovětí k mému putování se stala především stať Milana Starce „Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska II. - Pivovary na Ostravsku“ (Práce a studie muzea Beskyd 2011,č. 23.). Mým cílem nebylo zmíněný obsáhlý text přepisovat do internetové podoby, chtěl jsem jen s jeho pomocí navštívit místa, kde dávní sládkové vařívali svá díla, chtěl jsem se pouze podívat do lokalit Ostravska, kde pivovarnictví otisklo svá historická razítka.






V dalším pokračování hledání svědků pivovarské historie Ostravska zůstaneme ještě v jeho historicky slezské části. Jižně od centra „moravsko-slezské“ metropole se rozkládá městská čtvrť Kunčice nad Ostravicí.

Místo je nepřirozeně vymezeno vysokým náspem Rudné „dálnice“ spojující Ostravu s Karvinou a Havířovem, obrovským komplexem hutního kombinátu (dříve Nová Huť), železniční tratí k beskydským horám a regulovaným tokem řeky Ostravice.

První písemná zmínka pochází z roku 1305 ze soupisu desátků vratislavského biskupství. Šlo o ryze zemědělskou obec, osadníci na rovinatých úrodných polích kolem řeky Ostravice pěstovali plodiny k obživě i prodeji.



Roku 1508 je obec v dokumentech označována jako Velké Kunčice.

Historie obce je neodmyslitelně spjata s historií zámku. Zámek byl vystavěn v letech 1630 – 1634 majitelkou panství Evou Čelovnou z Čechovic na místě původní tvrze.

Vrchnostenské sídlo změnilo několik majitelů, postupně se budovy rozrůstaly, stejně jako hospodářské zázemí kolem. Zámek v dobách největšího rozkvětu v 18.století tvořila čtyřkřídlá patrová stavba, se zazdívanými pilířovými arkádami po celém obvodu.








































budova kunčického zámku r.1920


Kunčický pivovar vznikl v době, kdy panství vlastnil rod Skrbenských z Hřiště a Šenova, tedy na konci 18.století. Milan Starec zde upozorňuje na skutečnost, že tato vrchnost již v té době provozovala svůj pivovar v sousedství šenovského zámku.

O tom jaké tenkráte byly pivovarnické plány Skrbenských, dnes můžeme pouze spekulovat. Chtěli vařit na obou místech nebo třeba přesunout výrobu ze Šenova do Kunčic ……

Kunčické panské pivo popíjela zámecká čeládka, lidé pracující na vrchnostenském statku, obyvatelé poddanských vsí.

Kunčický pivovar neprožil dlouhý život. Zanikl pravděpodobně někdy v první polovině 19.století jako mnoho jiných drobných vrchnostenských provozů.

Jediná písemná zmínka o existenci kunčického pivovaru se nachází v tzv. Slezské topografii z roku 1804. Milan Starec jako výsledek svého pátrání ještě uvádí několik nepřímých důkazů svědčících o zdejší výrobě piva, jako např. chmelnici ve směru k řece Ostravici.

Autorovi výše zmíněné statě se přes mnohaleté úsilí nepodařilo nalézt důkazy o přesném umístění budov. Nejpravděpodobnější je uváděna lokalizace pivovaru do hospodářského dvora, stojícího v místě, kudy v současnosti prochází rušná ulice Frýdecká.

Zemědělská obec ztratila svůj původní charakter odsunem pracovní síly do ostravských železáren a dolů na konci 19.století a posléze ji definitivně přetvořila výstavba obřího hutního podniku v sousedství v 50.letech 20.století.

Po roce 1908 je obec označována jako Kunčice nad Ostravicí. K Moravské Ostravě byly Kunčice připojeny 1. července 1941.


Nelze psát o historii Kunčic nad Ostravicí a nezmínit se o pohnutém konci zdejšího panského sídla.

Od konce 19. století sloužil zámek stále více kancelářským účelům při správě velkostatku.

Za 1. republiky (od r. 1928) zámek vlastnili bratři Pravdové, žili zde s rodinami a úředníky velkostatku. Po znárodnění roku 1949 byli majitelé vystěhováni a začaly znehodnocující úpravy interiérů.

V rámci restitucí roku 1992 byla budova vrácena prvorepublikovým majitelům – rodině Pravdově. Pravdovi brzy zámek prodali firmě FIDES z Frýdku-Místku, která jej však využila jen pro finanční machinace a záhy přestala komunikovat s úřady a zámek přes sliby neopravila. Budova přestala být od počátku 90. let využívána, udržována a hlavně hlídána. Začala rychlá devastace.








































budova kunčického zámku v roce 2007


Budova zámku byla 23. 1. 1999 neznámým pachatelem zapálena a celá vyhořela. Když v dubnu 2003 spadla část průčelí u komunikace Frýdecká, nařídil stavební úřad majiteli částečnou demolici tohoto křídla. Zůstaly jen trosky, které v roce 2011 bagry srovnaly se zemí.








































bourání budovy kunčického zámku v roce 2011


Tak se definitivně uzavřely dějiny kunčického šlechtického sídla a potažmo i posledního hmatatelného svědka zdejší pivovarnické historie.

Na mapě Kunčic naleznete nedaleko odsud dvě ulice sympatického názvu – Bednářská a Sladová. Na Bednářské ulici stojí pouze rodinné domky, kraťoučká Sladová je zakončena vjezdem do malé autoopravny.








































místo, kde stávala budova kunčického zámku – rok 2013


Pouze terénní zvýšenina tvořená zeminou a sutí ve tvaru obdélníku zbyla po velkém kunčickém zámku. Pár starých vzrostlých stromů v zahradě protilehlého domu snad připomíná zaniklý zámecký park. Jinak je zde vše zatraceno. Jakoby zde byl smazán i historický vryp do paměti místa.


Prameny:
Milan Starec Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska II. - Pivovary na Ostravsku (Práce a studie muzea Beskyd 2011,č. 23.).
Foto z knihy M.Makowského. Šlechtická sídla na Těšíském Slezsku.
www.hrady.cz
zpravy.idnes.cz

Čtěte také:
Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.1. – Moravská Ostrava prapočátky
Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.2. – Měšťanský pivovar Moravská Ostrava
Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.3. – Strassmannův pivovar
Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.4. – Zámecký pivovar Slezská Ostrava
Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.5. – Radvanice
Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.6. – Šenov

| Autor: Marek Kodeda | Vydáno dne 12. 05. 2013 | 10244 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 9573 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz