Novinky
Po dlouhé a těžké nemoci navždy odešel pan Pavel Jákl - pivovarský historik, grafik, pivař. Poslední rozloučení s Pavlem Jáklem proběhne 25.7. ve 12:00 v obřadní síni strašnického krematoria.


Do seznamu pivovarů nejnověji přidány: Nové Hrady minipivovar Zevlův mlýn, Minipivovar Kronl Mariánské Lázně, Dvůr Králové nad Labem minipivovar Safari, Praha minipivovar Vojanův dvůr, Srbsko minipivovar.
Pivovarské zajímavosti
- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 12.7.2018. Právě je zde 2049 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 68418x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 60845x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 59860x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 53985x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 47498x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 46751x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 41357x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 41314x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 41039x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 39931x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 39297x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 39258x)
Sahti
(24. 08. 2009, 38130x)

Největší z našich sládků



František Ondřej Poupě – průkopník vědeckého pivovarství a zakladatel první pivovarské školy na světě.











Před 220 lety, 18. června 1798, byl sládkem v Městském pivovaru v Brně, který se již od 16. století nacházel na dnešním Šilingrově náměstí, jmenován nestor českého pivovarnictví František Ondřej Poupě. Byť rodákem ze středních Čech, vyučil se sládkem u svého bratra nedaleko Brna - ve Velké Bíteši. V době, kdy se Poupě o post brněnského sládka ucházel, měl za sebou již bohatou praxi a hlavně vešel v obecnou známost vydáním první české (i když německy psané) odborné knihy pojednávající o základech pivovarnictví. V dopise brněnským radním se žádostí o přijetí na místo sládka napsal: „Ctěný magistráte, protože brněnský pivovar vyhlásil konkurz na místo sládka, a níže podepsaný disponuje všemi potřebnými znalostmi, aby mohl k užitku stát v čele tohoto pivovaru, jak se oprávněně cítí: tak prosí, aby mu laskavě byl pivovar svěřen. Jeho (uchazečova) tištěná díla ukazují na znalosti v pivovarnictví, jeho známá vysvědčení ale ryzí praxi, kterou vykonával pod váženou ochranou na mnoha místech. Ve Slaném 17. května 1798, František Ondřej Poupě, sládek hraběnky Clam-Martinicové.“ Jaký to rozdíl proti dopisům ostatních uchazečů, které zabíraly dvě, někdy i tři, strany textu s výčtem všech svých působišť a úspěchů. Tak moc si patrně František Ondřej Poupě důvěřoval a cítil se jistý svým pivovarským uměním, že jeho motivační dopis dosahoval až extrémní stručnosti.

Do konkursu na místo sládka v brněnském městském pivovaru, dříve největším na Moravě, se přihlásilo 18. uchazečů, vesměs sládků již v několikáté generaci z moravských pivovarů v blízkém i vzdálenějšího okolí (Kuřim, Telč, Velké Meziříčí, Šebetov, Sokolnice, Odry, Olomouc, atd.), z Čech však pocházeli jen dva – Poupě a sládek téměř bez zkušeností, putující jako podstarší po více českých pivovarech Jiří Haustman. I když se Poupě přihlásil o místo relativně pozdě, - až 17. května – záhy, tedy 28. května bylo rozhodnuto. Sládkem v největším moravském pivovaru se stal právě František Ondřej Poupě. Pro jeho pověst si městská rada dokonce obhájila i upuštění várky na zkoušku, která byla v té době při přijímání nového sládka běžná. Ve zprávě o průběhu konkursu je zmíněno, že ve shodě s názorem městské rady konstatuje pisatel textu „že výše jmenovaný sládek má dostat přednost před všemi ostatními uchazeči a právě v tomto muži, který svými znalostmi, praktickými přednostmi a morálními vlastnostmi patří na vrchol pivovarského řemesla, získává město Brno důležitou akvizici, která bude sloužit ke cti města. Tento muž současně může přinést čistou pivní kulturu do země (na Moravu), stejně jako to dosud ukázal v Čechách, přispět ke zdraví pijáků piva, příjmům z majetku a také k rozmnožení daňových příjmů z nápojové daně.“ Ve zprávě byly vyzdviženy i kvality ostatních uchazečů, především v porovnání s dosavadním sládkem Františkem Schimkem, který byl zbaven služby rozhodnutím městské rady 7. dubna 1798, ale výše citovaný text naznačuje, jak snadno se vítězství v konkursu obrátilo na stranu Poupěte. Koncept jmenovacího dekretu sládka Poupěte dochovaný v Archivu města Brna je datován k 18. červnu 1798. Přísahu městské radě pak složil sládek 2. července téhož roku.

Po svých působeních ve Štěkni, Tachově, Jinonicích a ve Slaném se se tak Poupě v Brně dostal do velkého pivovaru, kde mohl dokonale rozvinout své schopnosti a ukázat své pivovarské umění. Nutno dodat, že brněnský pivovar Poupě již znal z minulosti, protože zde nějaký čas strávil, když ještě jako mladý tovaryš vandroval po světě. Po dobu svého působení v Brně dokázal zvýšit výstav brněnského pivovaru ze 16 000 hl na 28 000 hl, tedy až na samou hranici jeho kapacity. Neutěšený stav pivovaru a obou městských sladoven převzatých ze správy sládka Schimka se Poupě snažil za každou cenu napravit, záhy také kvalitou svého piva zásadně zvrátil nepříjemný trend dovozu cizích piv do vnitřního města. Po celou dobu svého působení se pokoušel dosáhnout vystavění druhé pivovarské pánve, čímž by opět kapacity pivovaru nabyly nových možností. Své bohaté zkušenosti předával ostatním sládkům a na konci 18. století založil v Brně první pivovarskou školu na světě. Mimo to byl Poupě autorem první české vědecké publikace pojednávající o výrobě piva nazvané „Die Kunst des Bierbrauens“ – Umění vařit pivo. Za to, ale i za jiné počiny byl Poupě svými současníky milován i nesnášen. Tajemství výroby piva se totiž do té doby předávalo z generace na generaci, od mistra k učni, od otce k synu. Svou knihou do tohoto procesu Poupě zásadně zasáhl a zpřístupnil tak své učení všem zájemcům bez rozdílu. Prosazoval při vaření piva uplatňování vědeckých poznatků, učil sládky používat teploměr a sacharometr (tzv. pivní váhu), snažil se z oboru vymýtit babské rady a pověry.

Žel brněnskému působení sládka Poupěte bylo odpočítáno pouze málo času. Po sedmi letech v městském pivovaru zemřel v předvečer slavné bitvy Tří císařů u Slavkova 1. prosince 1805 v pouhých 52 letech. Pochován je na bývalém městském hřbitově (dnes Tyršův sad). Místo hrobu není přesně známo. Z posledního působiště zanechal po sobě značné jmění hodnotě 40 000 zlatých a dům v ceně 15 500 zlatých v Josefově u Brna (dnes Bratislavská ulice). Vdova s dětmi se odstěhovala do Vídně, jeho syn František (v době smrti ještě nedospělý) pokračoval později ve sládkovském řemesle například v Borové, či v pivovaru na hradě Bítov. Sládky v různých českých pivovarech se stali také synové Poupěho bratra Jana.

Brněnský pivovar ve starobrněnské ulici později v 19. století zanikl, jméno F. O. Poupěte je však dodnes vyryto do paměti všech, kteří mají k pivovarskému oboru blízko. Na působení nejslavnějšího českého sládka v Brně upomíná v nároží Starobrněnské a Šilingrova náměstí bronzová busta. Zvýšení obecného povědomí o jednom ze zakladatelů moderního světového pivovarnictví, si vytknul za cíl projekt „Pivovarský dům Poupě“, který v současné době vzniká v budovách bývalého městského pivovaru na rohu Dominikánské ulice a Šilingrova náměstí. Mimo plánované vybudování pivovaru s pivnicí má projekt navázat i na Poupěho edukační činnosti pořádáním přednášek, školení, kurzů a odborně řízených ochutnávek pro veřejnost. Tak s pivovarským pozdravem Dej Bůh štěstí popřejme světlé zítřky dosud nevyužitým budovám bývalého pivovaru a pokračující tradici sládka Poupěte.

autor: Petr Holub

| Autor: administrator | Vydáno dne 21. 06. 2018 | 546 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Ze světa
Galerie pivních etiket



Právě je zde 11 266 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Historie hostinců

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2018

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz