Novinky
Pivovarské zajímavosti
- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články



Top články
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 87055x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 86578x)
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 82232x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 76143x)
Historie pivovaru Heineken *
(23. 02. 2010, 72141x)
Bohové piva *
(17. 04. 2010, 70358x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 63747x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 63053x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 62715x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 62124x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 60991x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 60322x)

Osudy zaniklých pivovarů - Hradec Králové


Začátkem 13. století král Přemysl Otakar povýšil Hradec nad Labem na město, v roce 1307 se stal věnným městem královny Elišky Rejčky, odtud pochází pojmenování Hradec Králové. Toho roku město obdrželo i právo mílové.









Na počátku 16.století bylo ve městě 47 malých měšťanských pivovárků, ale rostoucí požadavky na kvalitu piva jejich počet snížil. Špatným obdobím pro město a tím i pro zdejší pivovarnictví byly pruské války, během kterých byl roku 1762 Hradec vydrancován a vypálen.

S rozvojem technologií a rostoucím zájmem o pivo se, kolem roku 1830, zrodila myšlenka soustředit výrobu piva do velké, společné a moderně vybavené provozovny. Ve vojenském městě bylo stavění civilních budov zakázáno. Pivovar byl jednou z mála civilních staveb, které v Hradci v prostoru tehdejší vojenské pevnosti byly povoleny vystavět. Město koupilo místo po třech vyhořelých domech a podle plánů stavitele Bělského se začalo v roce 1844 stavět. První pivo bylo hotovo roku 1846, tehdy ještě metodou svrchního kvašení.









































Od roku 1860 byl pivovar pronajímán.
V Kralovéhradeckém pivovaru se poprvé v roce 1865 začala používat technologie spodního kvašení. S tím souviselo budování nových sklepů. Vnějšek sklepů byl zdoben sochou patrona pivovarů krále Gambrina a čtyřmi reliéfy lví hlavy. Výstavba byla sice nákladná, ale sklepy se staly chloubou pivovaru.
V průběhu rakousko-pruské války roku 1866 byla výroba piva téměř zastavena a ukončen byla i nájemní smlouva.
Od té doby se pivovar už nepronajímal a zůstal ve správě měšťanů. Postupně byla ruční výroba nahrazena strojní.









































V roce 1890 bylo zavedeno uměle chlazení.
Kvůli stále rostoucí potřebě vody bylo položeno potrubí vlastního vodovodu z řeky Orlice. Od roku 1880 se výstav pohyboval kolem 20 000 hl a ještě před koncem 19.století přesáhl hranici 50 000 hl uvařeného piva ročně.
Moderního elektrického osvětlení se dočkal pivovar v roce 1902.
Za první republiky se vařilo okolo 100 000 hl.
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn pivovar "Pravovárního měšťanstva v Hradci Králové" (majitel pravovárečné měšťanstvo). V roce 1961 přesáhl výstav 200 000 hl. V sortimentu byl např. Královéhradecký ležák 12 % světlý, Královéhradecká Jiskra 14 % světlý speciální ležák.









































Dnem 1. 1. 1989 přešel veškerý majetek, práva a závazky společností Východočeské pivovary k. p. na nově založenou společnost Pivovary Hradec Králové s. p.. V roce 1990 bylo součástí s.p. celkem 23 provozoven. V roce 1996 v s.p. postupnou privatizací zbyly jen 4 pivovary - Nová Paka, Hlinsko, Broumov a Dobruška.
Královéhradecký pivovar byl v rámci restitučního zákona vrácen původním vlastníkům. Nejvíc piva, 302 000 hl, prodali v Hradci Králové v roce 1992.
V roce 1994 byla do provozu uvedena nová varna s denní kapacitou 315 hektolitrů z šesti várek.

Mimo domácí trh, který pivovar zásoboval osmi druhy piva, se dařilo pivovaru uplatnit i v zahraničí, v roce 1994 např . v Německu, USA, Litvě, Itálii a na Slovensku. Po otevření trhu s pivem výroba rychle rostla, jenomže v druhé polovině 90.let konkurenční tlak velkopivovarů, vlastněných zahraničními firmami, rostl. Královéhradecké pivo se začalo vytrácet i z hostinců „pod komínem“.

V roce 1995 byl výstav už pouze 160 000 hl, z toho 19 % pivovar vyvezl (na Slovensko 95 %, zbytek do SRN, USA a Pobaltí). Hospodaření roku 1995 skončilo mírnou ztrátou. Vyráběli osm druhů piva - 65 % výroby tvořila desítka, 20 % dvanáctka.

V roce 1996 zavedl pivovar u celého sortimentu jednotné označení Královský lev. Tehdy se vařilo: Královský Lev 12 světlý ležák, Královský Lev Votrok 11 světlý ležák, Královský Lev Standard 10 světlé výčepní, Královský Lev Melita 10 (světlé se sníženým obsahem cukru), Královský Lev TIR (světlé nealkoholické), Královský Lev Lvíček 8 světlé, Královský Lev Negra tmavé výčepní, Královský Lev Kalich 14 světlý ležák.









































V roce 1996 u příležitosti 130.výročí bitvy u Hradce Králové vydal pivovar speciální sérii etiket s vyobrazením dobových vojáků: Myslivec 10 % světlé výčepní, Pěšák nealkoholické světlé, Hulán 12 % světlý ležák; Husar 8 % světlé lehké, Kanonýr 10 % tmavé výčepní, Generál 14 % světlý speciální ležák, Kyrysník 11 % světlý ležák.

V roce 1997 poklesla výroba už o 30 %. Kromě poklesu prodeje tížily pivovar i vysoké dluhy z minulých let. Akceschopnosti podniku neprospívalo ani složité majetkové uspořádání. Právovárečný pivovar a.s. měla pouze milionové základní jmění a jejími akcionáři bylo družstvo právovárečníků, které vlastnilo veškerou technologii pivovaru, a veřejná obchodní společnost právovárečníků, které patřil nemovitý majetek pivovaru. Bez vstupu kapitálu podnik neměl perspektivu.

Jako mnoho jiných obdobně velkých českých pivovarů, směřovaly investice počátku 90.let do technologie, marketingu, podpory prodeje. Úvěry u bank s pozdějším poklesem odbytu bylo těžší splácet. Už během roku 1998 se majitelé snažili o prodej pivovaru.
Management v roce 1999 jednal se dvěma vážnými zájemci z tuzemska. Boj o záchranu pivovaru však skončil neúspěchem.
Po stopětaapadesáti letech se v pivovaru na Velkém náměstí přestalo vařit pivo. Padesát zaměstnanců dostalo koncem června 1999 výpověď. Od té doby byl objekt uzavřen. Pivovar byl sice dobře technicky vybaven, ale oproti ostatním měl několik nevýhod. Stál totiž v centru města na velmi malé ploše. Měl vysokou spotřebu energie, například náklady rostly jenom tím, že se pivo muselo mnohokrát přečerpávat z patra do patra. Nákladná byla také doprava sudů či přepravek do skladů umístěných na kraji města.









































Přestože pivovar zastavil výrobu, pivo pod značkou Královský lev ze světa nezmizelo. Od roku 1999 se vařilo dál v pivovaře v Havlíčkově Brodě, který měl o královéhradeckou značku zájem. Její majitel, státní podnik Pivovary Hradec Králové, však prodej značky neodsouhlasil. Výroba Královského lva trvala jen několik měsíců.

Čtyři obří pivovarské tanky o objemu tisíc hektolitrů odvezli dělníci v lednu 2000 z přízemí někdejšího pivovaru. Při odvozu bylo nutno vybourat část stěny, protože uvnitř pivovaru nebylo možno s tanky nijak manipulovat.
Firma HK Centrum, která od Komerční banky získala areál bývalého pivovaru, nabídla dne 19.4.2000 na schůzce místní radnici jeho odprodej. Radnice o koupi pivovaru usilovala již v roce 1999, banka však pivovar odprodala soukromé firmě.
Ovšem do pivovaru se v roce 2001 opět přece jen vrátilo pivo. Svou podnikovou prodejnu zde totiž otevřel pivovar Klášter.

Hradecká radnice přijala v červenci 2001 nabídku firmy HK Centrum a koupila od ní za čtyřicet milionů korun chátrající objekt. V létě 2003 zůstaly budovy pivovaru stále nevyužity. Následně úřady rozhodly, že do budov bývalého pivovaru se nastěhují krajské hejtmanství a další instituce.
Historické centrum Hradce Králové tak po náročné rekonstrukci získalo nový veřejný prostor s multifunkčními budovami. Komplex, který vznikl modernizací a dostavbou bývalého městského pivovaru, budovala společnost Skanska od dubna roku 2005 do října 2007. Dne 26. listopadu 2007 se první krajští úředníci začali stěhovat do nového hejtmanství.









































Královéhradecký sládek Milan Rambousek přišel s nápadem, že bude v novém administrativním centru vařit pivo přímo před očima návštěvníků. Zkušený pivovarník již na konci devadesátých let v nedalekém právovárečném domě vařil vlastní chmelový mok.

Rambouskovo zařízení mělo kapacitu 120 litrů měsíčně. Minipivovar vedle recepce sídla kraje v levém rohu Pivovarského nádvoří zabíral zhruba 25 metrů čtverečných. Pivovar v takových prostorech byla u nás naprostá rarita.









































Necelých 300 litrů dvanáctistupňového piva s přídavkem kaštanového medu, téměř 90 litrů tmavé patnáctky a 84 litrů speciálního dýňového piva. Takový byl výsledek dne 19.12.2007 zahájeného prvního „ostrého“ vaření. V místech zaniklého Měšťanského pivovaru se tak opět linula vůně sladu. Zrodilo se Eliščino královské pivo.

Postupně podnik přešel do formy zakázkové výroby, kdy bylo pivo vyráběno až na základě objednávky firem nebo institucí. Velikost pivovárku a ekonomické podmínky větší produkci nedovolovaly. K běžným konzumentům se tak pivo nedostalo. Což trochu popíralo prvotní myšlenku pivovaru, kdy si měli návštěvníci Hejtmanství v lahvích odnášet nápoj jako suvenýr.

V roce 2016 byl provoz uzavřen, technologie byla přestěhována do Pivovaru Pardubice.



Zdroje: Lenka Novotná: Právovárečné měšťanstvo v Hradci Králové do roku 1948, 2009

| Autor: administrator | Vydáno dne 16. 09. 2020 | 911 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Ze světa
Mapa historických pivovarů

Pivovary činné na území Čech, Moravy a Slezska v 19.století. Zatím je lokalizováno 816 provozů. »»» vstupte
Galerie pivních etiket



Právě je zde 13 815 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 157 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Historie hostinců

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2020

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist